संस्कृत-शब्दकोशः

विरुध् विरूक्षण

विरुह्

विरुह् 1 P. To grow, shoot up; R. 2. 26; Mk. 1. 19.
2 To mount, ascend.
3 To arise, proceed. −Caus.
1 To heal (as a wound).
2 To plant.



Correction: