संस्कृत-शब्दकोशः

व्योष व्रजक

व्रज

व्रज [व्रज्-घञर्थे क]
1 A multitude, collection, flock, group; नेत्र- व्रजाः पौरजनस्य तास्मिन् विहाय सर्वान्नृ- पतीन्निपेतुः R. 6. 7; 7. 60; Śi. 6. 6, 14. 33.
2 A station of cowherds.
3 A cow-pen, cow-shed; Śi. 2. 64.
4 An abode, a resting-place.
5 A road.
6 A cloud.
7 N. of a district near Mathurā.
−जं Wandering, going.
−Comp.
−अंगना, −युवतिः f. a woman of Vraja, a cowherdess; Bv. 2. 165.
−अजिरं a cow-pen. −किशोरः, −नाथः, −मोहनः, −वरः, −वल्ल- भः epithets of Kṛṣṇa.



Correction: