वृत् I. 4 A. (वृत्यते)
1 To choose, like; cf. वावृत्.
2 To distribute, divide. −II. 10 U. (वर्तयति-ते) To shine. −III. 1 A. (वर्तते, but Paras. also in the Aorist, Second Future and Conditional; also in the Desiderative; ववृते, अवृतत्-अवर्तिष्ट, वर्ति- ष्यते-वर्त्स्यति, वर्तितुं, वृत्त)
1 To be, exist, abide, remain, subsist, stay; इदं मे मनसि वर्तते Ś. 1; अत्र विषयेऽस्माकं महत्कुतूहलं वर्तते Pt. 1; मरालकुलनाय- कः कथय रे कथं वर्ततां Bv. 1. 3; often used merely as a copula; अ- तीत्य हरितो हरींश्च वंर्तते वाजिनः S. 1.
2 To be in any particular condition or circumstances; प- श्चिपे वयसि वर्तमानस्य K.; so दुःखे, हर्षे, विषादे &c. वर्तते.
3 To happen, take place, occur, come to pass; सीतादेव्याः किं वृत्तमित्यस्ति काचित्प्रवृत्तिः U. 2; सायं संप्रति वर्तते पथिक रे स्था- नांतरं गम्यतां Subhāsh. ‘now it is evening’ &c.; Ś. Til. 6; Bg. 5. 26.
4 To move on, proceed in regular course; सर्वथा वर्तते यज्ञः Ms. 2. 15; निर्व्याजमिज्या ववृते Bk. 2. 37; R. 12. 56.
5 To be maintained or supported by, live on, subsist by (fig. also); फलमूलवारिभिर्वर्तमाना K. 172; Ms. 3. 77.
6 To turn, roll on, revolve; यावदियं लोकयात्रा वर्तते Ve. 3.
7 To occupy or engage oneself, be occupied or engaged in, set about (with loc); भगवान् काश्यपः शाश्वते ब्रह्मणि वर्तते Ś. 1; इतरो दहने स्वक- र्मणां ववृते ज्ञानमयेन वाह्निना R. 8. 20; Ms. 8. 346; Bg. 3. 22.
8 To act, behave, conduct or demean oneself towards, do, perform, practise (usually with loc. or by itself); आर्योऽस्मिन् विनयेन वर्ततां U. 6; कविर्निसर्गसौहृदेन भरतेषु वर्तमानः Māl. 1; औदासीन्येन वर्तितुं R. 10. 25; मित्रवन्मय्यवर्तिष्ट Dk.; Ms. 7. 104, 8. 173, 11. 30.
9 To act a part, enter upon a course of conduct; साध्वीं वुत्तिं वर्तते ‘he acts an honest part’.
10 To act up to, abide by, follow, तदशक्यारंभादुपरम्य मातुर्मते वर्त- स्व Dk.
11 To have the sense of, signify, be used in the sense of; पुष्यसमीपस्थे चंद्रमसि पुष्यशब्दो वर्तते Mbh. on P. IV. 2. 3 (often used in lexicons in this sense).
12 To tend or conduce to (with. dat.); पुत्रेण किं फलं यो वै पितृदुःखाय वर्तते.
13 To rest or depend upon. −Caus. (वर्तयति-ते)
1 To cause to be or exist.
2 To cause to move or turn round, cause to revolve; ज्योतींषि वर्तयति च प्रविभक्तरश्मिः Ś. 7. 6.
3 To brandish, flourish, whirl round; Bk. 15. 37.
4 To do, practise, exhibit; Māl. 9. 33.
5 To perform, discharge, attend or look to; सोधिकार- मभिकः कुलोचितं क श्चन स्वयमवर्तय- त्समाः R. 19. 4; Mv. 3. 23.
6 To spend, pass (as time).
7 To live on, subsist; रामोपि सह वैदेह्या वने व- न्येन वर्तयन् R. 12. 80; sometimes Atm. also; मदसिक्तमुखैर्मृगाधिपः करि- भिर्वर्तयते स्वयं हतैः Ki. 2. 18.
8 To relate, describe.
9 To perceive, comprehend.
10 To study.
11 To shine.
12 To speak.
13 To shed (as tears). −Desid. (विवृत्सति, विव- र्तिषते).