संस्कृत-शब्दकोशः

विप्सा विफलीकृ

विफल

विफल a.
1 Fruitless, useless vain, ineffectual, unprofitable; मम विफलमेतदनुरूपमपि यौवनं Gīt. 7; जग- ता वा विफलेन किं फलं R. G.; Śi. 9. 6; Ku. 7. 66; Me. 68.
2 Idle, unmeaning.
−ला N. of a plant (केत- की).



Correction: